Únor 2008




Avril Lavigne Treble Charger - Hundred Million

27. února 2008 v 16:29 Fotky z videoklipu
pro zvětšní klikněte na obrázek:
01.jpg
10.jpg
04.jpg
11.jpg
05.jpg
02.jpg
03.jpg
09.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg


další výroky:)

25. února 2008 v 18:21 Novinky o Avril
"Líbilo se mi, když jsem byla mladší, protože jsem se nemohla dostat do problémů. Teď se prostě musím snažit a chovat se slušně."

"Možná vypadám jako drsná holka - a já jsem - ale uvnitř jsem beznadějná romantička."

"Bylo by super, kdybych vyhrála, ale i když nevyhraju, tak je to v pohodě. Pořád můžu po zbytek života chodit a říkat, že jsem byla nominovaná na Grammy."
- o její nominaci na Grammy

"Můj sen vždycky byl každou noc vyskočit na pódium před fanoušky a zpívat. To jsem od zpívání očekávala."

"Máma mě nikdy nenechala zpívat (country písničku) Jahodové víno, protože tam je 'víno', a já byla malá holka. Chránila mojí image. A jediný důsledek není to, že netančím na jevišti jako děvka, ale má to něco do sebe vyrůstat s velkými požadavky na morálku. Neříkám, že nikdy nenapíšu písničku se sprostým slovem, protože rozhodně jsou chvíle, kdy si říkám: 'Jo, fuck (kurva) by tu znělo fakt dobře!' Ale pak si vzpomenu na mámu, že by ji to mohlo ranit a prostě místo toho řeknu frig (kurňa)."
Poznámka: překlady slov fuck a frig jsou pouze orientační, tyto slova mají mnoho významů

"Lidi mysleli, že je to špatné? Co je na tom tak hrozného? Narodila jsem se v roce 1948 - proč bych měla vědět, kdo to je? Rodiče mi ho nedali poslechnout. Mimoto, lidi pořád vyslovují špatně moje jméno."
- o tom, že špatně vyslovila jméno Davida Bowieho při udělování cen Grammy

"Když jsem napsala Complicated, cítila jsem, že to o něčem vypovídá... že na světě je spousta falešných lidí, kteří mají dvě tváře."

"Arista se bála, že bych vydala album, které by znělo jako Unwanted a Losing Grip. Přísahám, chtěli mě srazit, nebo tak něco. Nemyslím, že Complicated reprezentuje mě a mé schopnosti. Ale vsadím cokoli, že bez Complicated bych neprodala milion desek. Písničky, které jsem udělala s Matrixem jsou dobré pro moji první desku, ale už nechci být tak popová."

"Pořád se cítím jako dítě, i když se už starám sama o sebe. Občas zešílím, když je kolem mě moc právníků a papírů, pak si říkám 'Mami!!!'"

"Neměla jsem dovoleno mít v pokoji kluka, obzvlášť, když jsem měla zavřené dveře. A nenechala mě volat klukům. Oni museli zavolat mně. To je teď můj postoj - když se mnou chce kluk chodit, musí přijít za mnou, já za ním neběžím. Je to dobrý způsob, jak vychovávat své dítě, protože když ho necháte dělat cokoli - chodit na party, opíjet se příliš mladý a vymknout se kontrole - bude toho využívat a nenaučí se, že spát s každým je špatné. Dělám hodně věcí, které jsou buřičské, ale nešňupu kokain a nedělám špinavosti."
- o máminých pravidlech

"Potřebuju citlivého kluka s osobností. A nejdůležitější je, že se mi musí hodně věnovat a pořád mě objímat."

"Chodila jsem s klukem, který se podle toho, ale nechoval. Když si vedle mě sedl a objal mě, bylo to jenom proto, že jsem byla jeho holka, nebylo to jako 'Baby, já tě miluju.'"

"Když máte kluka, je důležitý jít a seznámit se s jeho rodiči. Byla jsem opravdu zdvořilá. Povečeřela jsem s nimi a slušně jsem se ptala: 'Můžu vám s něčím pomoct? Můžu umýt nádobí?', ale oni nechtěli, abych byla s jejich chlapcem. Asi mysleli, že jsem pro něj moc divoká. A to mě opravdu zraňovalo."

"V této době jsou mí jediní přátelé moje kapela. Myslím, že je to celkem smutný, ale teď to tak má asi být. Oni jsou pro mě teď všechno."

"Potřebuju nové oblečení, protože z toho mého je mi špatně."

"Když jsem byla malá, lidi mi vždycky říkali: 'Jednoho dne budeš slavná.' Nevím, asi jsem si taky myslela, že budu. Ne nafoukaná nebo tak. Všichni ve městě mě znali jako holku, co zpívá. Lidi říkali: 'Se svojí hudbou to dotáhneš daleko.' Věřila jsem si. Měla jsem velký sen. Myslela jsem jenom na to a myslím, že jsem to chtěla tak moc, že se to stalo."

"Není to puberťácká popová hudba. Teda, jsem mladá, ale není to slaďoučký pop - je to jiné. Píšu si vlastní věci, jsem upřímná a sama sebou. Na mě lidi koukají jako na normální holku, ale ostatní jsou takové královny krásy. A většina populárních písniček je vymyšlená."

"Jsem šťastná, jenom nepíšu veselé písničky. Ale nesnáším, když lidi říkaj, že nejsem pravá punkerka. Neříkám si punkerka, nikdy jsem si tak neříkala. Lidi by měli vědět, že já to o sobě neříkám, říkají to média. Jsem rockerka."

"Neberu si osobně, že mě někteří lidi podporují a jiní mě zesměšňují, jsou zlí a křičí nadávky. Myslím, že je to zvláštní, protože znají jenom jednu mojí stránku. Ale netrápí mě to, protože polovička z nich určitě pracuje v McDonaldu."

"Ani nevím, co to je. Zažila jsem spoustu chvil, kdy jsem byla uprostřed rozhovoru a měla jsem pocit, že se každou chvíli rozbrečím, protože už nedokážu odpovědět na žádnou další otázku."
- o jejím strachu z neúspěchu

"Pracuju v businessu a je to hrozně slizký business. Všechno je jenom o penězích!"

"Těším se, že se zamiluju, vdám a založím rodinu. Teď jsem mladá a dělám bláznivý věci, ale už teď se nemůžu dočkat."

"Nevěřím, že válka je způsob, jak vyřešit problémy. Myslím, že to je špatné, nevážím si lidí, kteří rozhodli o válce. A vůbec se nevážím (amerického prezidenta George) Bushe. Je pro válku a já ne - hodně lidí s ním nesouhlasí. Vím, že v Íráku jsou nějaké spory. Nejsem politička a je pro mě těžký mluvit o válce. Opravdu nevím, co říct, ale řeknu, že jsem hrdá na našeho premiéra, že se k USA nepřipojil."
- o válce v Íráku

"Měla jsem tu čest být na tomto CD a dělat něco, abych pomohla dětem, které postihla válka. Je to strašné. Tahle písnička je jedna z prvních, kterou jsem se naučila na kytaru, když jsem byla malá. Přináší mi vzpomínky na dobu, kdy jsem byla mladá a milovala hudbu, prostě byla dítě. Pro mě je to píseň plná míru. Mám ji hrozně ráda."
- o písničce Knockin' On Heaven's Door, kterou Avril nazpívala na album Warchild

"Tohle se stane, když se někdo opravdu proslaví. Pak se ho každý snaží srazit. A další věc, nikdy jsen netvrdila, že jsem punkerka, děkuji. To media mě označila za punkerku. A bylo to proto, že jsem byla puberťačka, která přišla a nebyla typická sladká popová zpěvačka. A tak se všichni rozhodli označit mě jako punkerku, protože jsem byla jiná a měla mnohem víc vlastní osobnosti. Nejsem vymyšlená. Píšu si vlastní písničky, celý život dělám hudbu. Kupuju si vlastní oblečení. Říkám, co chci. Sama se rozhoduju. Nikdo mi neříká, co mám dělat. Neříkají mi, kam mám jít. Dělám si, co chci. Tak to je."
- reakce na kritiku její osobnosti

Avril: "Je kruté říkat anti-Britney. Zamyslete se, jak se asi cítí, když tohle lidi říkají. Řekla jsem o ní pár věcí. Slyšela jsem, že je sympatická a milá osoba, ale nelíbí se mi ta její věc okolo sexu. Když jsem nemohla spát, přemýšlela jsem o Britney a o tom, že už je slavná tak dlouho."
Novinář: "To zní, jako bys ji obdivovala."
Avril: "Neřekla bych, že ji obdivuju, ale vážím si jí. Prošla kritikou veřejnosti se slavným přítelem a nemá žádné soukromí. Musí být velmi silná osobnost."
- z interwiev, kde se jí novinář ptal, jestli je anti-Britney

"Prosím, nepište to tak, abych vypadala jako zlý člověk. Jenom se nechci nechat ovlivňovat."
- po tom, co novinářovi řekla, že často bojuje
"Nejčastěji jsem zpívala písničky od Dixie Chick, protože když jste na venkově, lidi chtějí slyšet právě tohle."
- o tom, jaké písničky zpívala

"V Torontu mi nějací kluci koupili růže a dali mi svá telefonní čísla, pak mi políbili ruku a ptali se: 'Avril, vezmeš si mě?' a já jsem řekla: 'Neptejte se mě, jestli si vás vezmu, vždyť mě neznáte.' Jindy odpovídám 'jasně'."

"Namaluju je řasenkou a rtěnkou nebo jim dám trochu korektoru na pupínky."
- o tom, co dělá se svou kapelou

"Nebudu nosit rozedraný oblečení, ve kterém je mi vidět zadek, pupík nebo kozy. Kdybych prodávala svoje tělo, nosila bych tyhle hadry, ale já prodávám svoji hudbu."









Tyra Banks fotky

25. února 2008 v 15:15

Tyra Banks

Modelka, Herečka

Datum narození: 04.12.1973 Místo narození: Los Angeles, California, USA Znamení: Střelec
Životopis:
Tyra Banks začala svoji kariéru modelky v 17 letech s agenturou Elite poté co si zahrávala s myšlenkou chodit na školu v Loyola Marymount. Její skutečná krása se velmi rychle projevila, s modelingem začala v Los Angeles, kde se také narodila. Získala první smlouvu s kosmetickou firmou Cover Girl. Tyra byla teprve třetí Afroameričanka, která získala takovou příležitost.

Její okouzlující vzhled a podnikatelský důvtip ji zajistil nemálo nabídek. Získala smlouvu od Ralpha Laurena a fotila pro více než 20 významných magazínů sportovně laděné ilustrace. Stala se tak jednou z prvních Afroameričanek, která získala tolik rozličných a významných smluv.

Jako přídavek k rozmanité práci se rozhodla prorazit i do filmové tvorby a obsadit významnou hlavní roli. Jako modelka skórovala a přivolala na sebe pozornost, díky čemuž si mohla zahrát jako Deja v rasově napjatém dramatu Johna Singletonse "Higher Learning" (1995). Také si zahrála s Willem Smithem v Televizním seriálu "The Fresh Prince" (1993-1994). Tyto role jí dali další možnost získat více práce ve filmovém průmyslu, jako byl britský film o komerční využívání erotiky ve filmu "Inferno" a komedii Falešná láska "Love Stinks".

V roce 2000 Tyra obsadila významnou roli ve filmu Divoké kočky "Coyote Ugly", kde si zahrála sexy barmanku. Její dvojí kariéra supermodelky a herečky stále pokračuje a my se můžeme jen těšit, kde ji opět spatříme.

Ve svém volném čase se Tyra výrazně zajímá o životní prostředí, týrané děti a charitu. Snaží se být příkladem pro ostatní, proto pořádá různé meetingy a spoustu akcí pro děti.

Tyra Banks - Shake Ya Body mp3

25. února 2008 v 14:46
Tahle písnička je skvělááá mužete si ju stáhnout TADY
A ještě videjko k ní:




Aguilera ukázala syna Maxe

23. února 2008 v 17:05 Christina Aguilera..fotky
Christina Aguilera - Zdroj: Daily Mail
San Diego - Novopečená maminka Christina Aguilera (27) konečně ukázala svého měsíčního syna Maxe. Učinila tak při focení titulní strany magazínu Hello. Slavná zpěvačka na všechny strany prohlašuje, že si mateřství nemůže vynachválit. "S Maxem si vychutnávám každý okamžik. Nemůžu se na něj vynadívat. A nemohu uvěřit tomu, že jsme ho s mým mužem (Jordan Bratman) stvořili!" nechala se slyšet Christina Aguilera, která už pracuje na nové desce.
Inspirací jí nebude nikdo jiný, než její syn. "To krásné, co se mi přihodilo, od těhotenství až po porod, mě nadchlo a je pro mě inspirací. O novém albu jsem přemýšlela uplynulých devět měsíců a jistě mě ukáže ve zcela jiném světle," dodala blonďatá kráska.

Avril Lavigne se cítí být ženou

23. února 2008 v 17:01 Novinky o Avril
Ottawa - Kanadská rockerka Avril Lavigne opouští svou pubertální punkovou image. Stále častěji prý volí elegantní vzezření, napsal server Actustar. Jednadvacetiletá zpěvačka nedávno pózovala pro módní značky Gucci a Chanel. "Začínám se cítit daleko ženštěji," dala se slyšet.
Lavigneová také začíná kariéru herečky. Zahraje si ve filmu Fast Food Nation (Národ rychlého občerstvení), což je adaptace v USA populární knihy od Erika Schlossera

Avril: Manželství mě zkrotilo

23. února 2008 v 17:00 Novinky o Avril
Ottawa - Vyzrálejší, klidnější osobou se prý díky svatbě stala Avril Lavigneová. Rozpustilá 22letá kanadská zpěvačka, která se loni v červnu provdala za svého krajana a frontmana skupiny Sum 41 Derycka Whibleyho, prohlašuje, že na ni vztah má pozitivní vliv. "Jsem silná osobnost, ale už nejsem rváčka. Vyzrála jsem a už si myslím, že rvaní není správné," říká rockerka. Přesto se však prý nedomnívá, že manželství úplně zkrotilo její divoký životní styl, který prezentuje i ve svých písničkách. První album vydala Lavigneová v roce 2002 pod názvem Let Go a druhé Under My Skin se na trhu objevilo před třemi lety. Její nejnovější deska nese název The Best Damn Thing. luk

Avril: sexy rebelka se odhalila

23. února 2008 v 16:59 Novinky o Avril
Avril Lavigne si získala mnoho fanoušků nejen svým pěveckým projevem, který stále napodobují i mnozí účastnící Superstar či X Factoru, ale také kontrastem svého teenagerovského vzhledu a nevinné tvářičky oproti drsným textům a siláckým gestům. Že se ale rocková rebelka dokáže zklidnit a zapózovat fotografům z časopisu Maxim, to dokazuje nejnovější číslo tohoto magazínu, které se právě dnes dostalo na stánky. Fotografie jistě udělají radost všem fanouškům této kanadské zpěvačky.
A Avril také reportérům přiznala, že na večírcích a bujarých párty už nepije bylinné likéry jako dříve, ale objevila podmanivou chuť kvalitních vín. Dokonce se kvůli tomu zaregistrovala u jedné prestižní vinotéky. Ta jí pravidelně zasílá nabídku vín, které se do běžných obchodů vůbec nedostanou. "Na víně teď doslova ujíždím," řekla Avril. A je dost možné, že bude letos dávat přednost růžovému vínu. Růžová totiž bude barva celého jejího letošního turné. "Budu hrát na růžové piáno a na pódiu také bude stát velká růžová bicí souprava." Tak jen aby pak na pódium místo Avril Lavigne nepřišla Pink...

Avril Lavigne: Obdivuju Britney

23. února 2008 v 16:58 Novinky o Avril
New York - Obdiv ke kolegyni Britney Spears vyslovila mladá kanadská rockerka Avril Lavigne. K tomuto závěru prý dospěla poté, co zjistila, jak obtížné je zpívat a tančit zároveň. Dvaadvacetiletá Avril překvapila fanoušky svými tanečními kreacemi v klipu k novému singlu The Girlfriend a podle vlastních slov pochopila, proč Spearsová někdy na pódiu zpívá na playback. "Musela jsem pracovat s choreografem, ale mám docela atletickou postavu a cítím i rytmus, takže mi to přišlo celkem normální," komentovala Lavigneová. Ocenila, kolik úsilí musí do takové práce vložit lidé, jako je právě Spearsová. "Tančit a zpívat najednou je tak těžké, takže možná proto Britney ne vždycky zpívá," komentovala své poznatky.



dalšíí

20. února 2008 v 19:00 Smutný hezký příběhy...
Martiny kamarádka slavila 16té narozeniny,Martině bylo 16 už před měsícem a moc se jí oslava nevyvedla.
Její kamarádka Magda pozvala chlapce,i Ondru,Ondra byl o 2 roky starší a hned se do Martiny zamiloval.On jí taky nebyl lhostejný,byl vysoký blonďák krásné modré oči,široká ramena a byl hubený. Prostě kluk jak má být...
Ani Martina nebyla ošklivá, holka štíhlá,hnědé dlouhé vlasy,hnědé oči. Nejprve si spolu povídaly a pak ji pozval do kina. Chodili spou už rok a pořád si mysleli že se znají dobře.Při kaaždé schůzce Ondra Martině říkal jak moc jí má rád. Potom požádal žádost studovat. Přijali ho a on odjel do Prahy, kde byl na intru. Viděli se každý víkend. jednou Martině přišl dopis že Ondra nepřijede domů. Rozhodla se že ho překvapí návštěvou. Ve vlaku se nemohla dočkat až ho uvidí a políbí. Šla parkem a najednou, ztuhla. Viděla Ondru a nějakou dívku. Držel ji za ramena a líbal ji, najednou Ondra zpatřil Martinu AHOJ řekl nejistě. Martině se zalily oči slzamy a v pláči vyhrkla AHOJ.
PROMIN MI MARTI,NO POZNAL JSEM JINOU DÍVKU A MÁM JI MOC RÁD. TED JSEM POZNAL ŽE S TEBOU JSEM SE NUDI A TRÁVIL MOC ČASU. JE LEPŠÍ ŽES TO POZNALA SAMA PROTOŽE JÁ BYCH NEMĚL ODVAHU TI TO ŘÍCT. Martina stála zklonila hlavu až jí z očí tekly slzy. Dívka co stála vedle Ondry se usmívala, Martina pomalu pohybovala ústy- ONDRO JÁ TOMU NEMŮŽU UVĚŘIT,TO PŘECI EMŮŽE BÝT PRAVDA.
MUSÍŠ SE STÍM PROSTĚ SMÍŘÍT!!! Řekl po chvíli Ondra.
Obrátil se vzal dívku kolem ramen a odešli. Martina chvíli stála a dívala se za nimi,zdálo se že je to nekonečné,nevnímala svět,až náhle uslyšela SLEČNO NENÍ VÁM NĚCO??? To jí ted probudilo,otočila se a uviděla chlapce,který se na ní díval NE NIC Odpověděla a odešla...
Uplynuly 2 roky a Martina odjela do Prahy do nemocnice, věděla že už dlouho žít nebude. Naposledy se procházela po parku,kde naposledy viděla Ondru. AHOJ MARTINO,CO TADY DĚLÁŠ??? řekl udiveně Ondra JSEM TADY V NEMOCNICI. A CO TI JE??? Martina chvíli mlčela a pak jí do očí vyhrkly slyzy MÁM LEUKEMII řekla Martina a sklonila hlavu MARTINO vykřikl Ondra a prudce jí zvedla hlavu a uviděl jak jí slyzy stékají po tvářích ODPUST MI, VŠECHNO,TENKRÁ JSEM UDĚLAL CHYBU,IRENA SE PŘED TÝDNEM VDALA A ŘEKLA ŽE, SEMNOU CHODILA JEN Z TRUCU A JÁ POTOM POZNAL ŽE TY.....
ONDRO NECHCI ABYS MĚ MĚL RÁD JEN ZE SOUCITU... Řekla Martina a odešla POČKEJ řekl ondra ale Martina se dala do běhu. byl krásný letní den a v jedné pražské nemocnici umírá dívka na pokoji číslo 7. po chodbě utíká udýchaný chlapec chce otevřít dveře TAM NESMÍŠ!!! Ozval se přísný hla sestry. JÁ TAM MUSÍM!!! Řekl a měl v očích slzy. Sestra přijde k němu a řekne ALE JEN A CHVÍLI Ondra otevře dveře a na posteli leží dívka. MARTINO!!! řekl a vzal ji za ruku ONDRO SEŠ TO TY??? ANO JSEM TO JÁ A CHCI TI ŘÍCT ŽE MI PRÁVĚ TĚD NESMÍŠ UMŘÍT...
CO JE TED V TVÉM SRDCI??? Zeptala se Martina LÁSKA MARTINKO, JEN PRO TEBE, TAK MOC TĚ MILUJU.... JÁ TEBE TAKY...ONDRO JÁ TI UŽ DÁVNO ODPUSTILA ŘEKLA Z POSLEDNÍCH SIL A HALAVA JÍ KLESLA DOLŮ...ondra začal brečet MARTINKO MARTI CO TI JE??? JÁ TĚ MILUJU MARTINKO!!! Hladil jí ruku na kterou padaly slzy...přišla sestra a chytla ho za rameno POJD TÝ UŽ NEPOMŮŽEŠ....JÁ VÍM a naposledy se podívala na Martinu a řekl :MARTINKO UŽ NIKDY NECHCI MILOVAT JINOU DÍVKU,MÁ LÁSKA ZŮSTANE NAVŽDY TOBĚ,MÁ LÁSKO!!!

Slyseli jsme to sto krat

20. února 2008 v 18:59 Smutný hezký příběhy...
... smaragdové oči jasně zářily ve zlaté záplavě dlouhých hustých vlasů. Široký úsměv, odhalující zdravé bílé zuby, prozrazoval spokojenost a štěstí své majitelky. Dlouhá štíhlá postava, halící se do saténových šatů vyzařovala mladost a svěžest. Nádherná... fotografie.
Takto Kateřina vypadala před necelým rokem. Pouhý rok stačil na to, aby se z ní stala troska bez naděje na záchranu, na život.
Modelingová agentura si ji vzala pod svá ochranná křídla již ve 14 letech. Rostla, vyvíjela se, krásněla. Nabídky na předvádění se jí jen hrnuly. Na akcích se setkávala s vlivnými lidmi, kteří jí pomáhali v růstu kariéry modelky. Prestižní módní časopisy se předháněli s lukrativními nabídkami. Měla vše, na co si vzpomněla. Byla žádaná, úspěšná, mladá, krásná a bohatá. Co víc si devatenáctileté děvče mohlo přát? Lukáš, její nejlepší kamarád, za ní vždy věrně stál a podporoval ji. Když potřebovala, utěšil ji a vždy zvedl náladu. Nikdy za to nic nechtěl. Poté se ale Kateřina seznámila s Michalem. 23-letý mladík ji upoutal svou nezkrotnou povahou a vypracovanou atletickou postavou. Kamarádi ji varovali před jeho namyšleností a egoismem, ale ona nechtěla nic slyšet. Láska je skutečně slepá. Lukáš jen zpovzdálí smutně sledoval, jak se z milé veselé dívky stává smutná a čím dál více hubenější stvoření. Snažil se s ní promluvit, zjistit, co se děje, ale ona jen tvrdošíjně mlčela a skrývala se před ním. Začalo mu být divné, že i v horkých letních dnech nosila svetr s dlouhým rukávem, a dostal ošklivé podezření. Nevěděl, co si má počít, bál se jí zeptat přímo. Přesto se po dalším uplynulém měsíci odhodlal. Po vydařené oslavě narozenin jejich společné kamarádky
na okamžik osaměli. Kateřina se natáhla pro láhev šampaňského, aby si mohla dolít prázdnou sklenici, a Lukáš toho využil. Bleskově chytil její ruku a dlouhý rukáv mikiny vyhrnul až k paži. V jeho tváři se objevil nevěřícný, šokovaný výraz. Nechápavě jí pohlédl do očí: "Co to...?" nedopověděl. Neměl dost sil. "Proč?" "Chtěla jsem to jen zkusit..." "Proč?" opakoval. "Já nevím! Prostě jsem to jen chtěla zkusit, nic víc! Co je ti vůbec do toho? Jsi horší než máma! Nech mě na pokoji, nestarej se o mě! Prosila jsem se tě snad o něco? Nech mě bejt a nevšímej si mě!" Dveře bytu za ní hlasitě práskly. Lukáš tomu nevěřil, odmítal tak absurdní věc. Katka že by brala drogy? Ta skvělá holka, že by... Ne... To přece není pravda... To nesmí být pravda! Proud horkých slz mu stékal po tváři. Nic kolem sebe nevnímal. Seděl tam dlouho až, přemožen smutnými myšlenkami, usnul neklidným spánkem.
Ráno se rozhodl, že zajde za Katčinou matkou. Ta přece musí všechno vědět! Myslel si,
že se mu po návštěvě uleví, ale opak byl pravdou. Dozvěděl se smutnou zprávu. Kateřina s matkou už přes půl roku nekomunikuje, odstěhovala se a s modelingem navždy skončila. Kdo by toužil po takové závislé trosce? Absolvovala několik detoxikací, 3 měsíce strávila v Bohnicích a dokonce jí matka zařídila i pobyt v komunitě na statku v jižních Čechách, ale po 6 měsících Kateřinu vyloučili, protože porušila přísný vnitřní řád a vzala si drogu. Z pervitinu přešla na kokain, za který utratila téměř veškeré své peníze.
Lukáš se z toho nemohl vzpamatovat. Je to snad sen? Štípnul se. Bolest se dostavila okamžitě. Není to sen, pomyslel si, ocitl jsem se v kruté realitě... Chtěl Kateřině nějak pomoci, ale vždyť ani nevěděl, kde nyní žije. Zkroušeně odešel domů.
Odpoledne mu zazvonil mobil: "Luki?" ozval se slabý hlas. "Katko, kde jsi?" poznal ji okamžitě. "Luki..." hlas slábl. "Kde jsi?" opakoval znovu Lukáš. "Promiň..." "Co? Kde jsi? No tak, mluv... prosím!" Zavěsila. "Sakra!" ulevil si. Okamžitě vyrazil do ulic. Sháněl někoho. Koho? Vždyť ani nevěděl, jak se jmenuje. Ale najednou... Ano! Tamten muž u rohu... "Dobrý den," pozdravil Lukáš. Sice zuřil, ale přesto ho rodiče vychovali ke slušnosti. "Hele, mladej, vodpal," ignoroval ho neznámý. "Někoho hledám," pokračoval neodbytně Lukáš. "Ale, copak, ztratil si se mamince?" ušklíbl se muž. Lukáš ztratil poslední zbytek trpělivosti. Chytil cizince pod krkem a zeptal se ho po Kateřině. "Tu holku neznám," snažil se vykroutit. Lukáš zesílil sevření. "Dobře, no tak jo!" zasípal, "ta slečinka je v tom baráku hned za mostem, ale já s ní nemám nic společnýho, jasný? Nestojím o problémy." K domu se Lukáš dostal během chvilky. Ze dveří se vypotácel totálně sjetý feťák. "Katka?" zeptal se Lukáš. Mladík neurčitě máchl ke dveřím napravo. Lukáš ji spatřil okamžitě. Na špinavé matraci, pokryté zvratky, injekčními stříkačkami a použitými jehlami, ležela nehybně. Nepřítomný pohled, ztrhaná tvář, zakrvácené tělo. Kde je kdysi tak krásná dívka? Nebyl na ni hezký pohled. Lukáš ji vzal do náruče a vypotácel se s ní ven...
Opět absolvovala detoxikaci. Nyní je zavřená v bílé vypolštářované místnosti, uvězněná ve svěrací kazajce... Neustále si pro sebe mumlá nesrozumitelná slova a kýve se hned dopředu, hned dozadu.
Závěr? Není ho třeba... ale snad jen... každý to ví... drogy z lidí dělají naprosté trosky, ztracené existence. Kolikrát jsem slyšeli, že drogy škodí zdraví? Kolikrát? A přesto se najde někdo, kdo si řekne: "Ale já to JEN ZKUSÍM..."

dalsi smutny pribeh

20. února 2008 v 18:58 Smutný hezký příběhy...
Podívala se naposledy z okna...prosila at se príjde...! On jediný ji mohl pomoci...od otce,od života,od smrti....stále pevne verila že príjde! Cekala....cekala týden, dva, mesíc! Bolestive snášela tvrdé a hrubé rány jejího nevlastního otce s myšlenkou na nej, že za ní ten den prijde, že ji stále miluje, že ji vrátí svoje srdce...! Sedela na posteli a hrde zadržovala slzy....vedela...že NEPRIJDE. Podívala se naposledy z okna, kde nedávno pršelo a odešla...šla a šla. Nevedela kam, bylo ji to jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestacila pouhá myšlenka na nej, nemela pro co žít!!! Najednou se zastavila pred velkým stromem...stromem který se najednou objevil na prázdné louce....stromem na kterém bylo neznámé lanko....A byla rozhodnutá! Postavila se na kámen pod lanem a dala si klicku okolo krku. Naposledy prosila at prijde za ní...aby ji zachránil, vrátil ji jeho srdce, duvod proc žít...Koukla se nahoru, na zatažené nebe a uvidela JI (smrt). Už tam na ni cekala, cekala až ukoncí svuj život! Natáhla k ní ruku... Stací tak málo, jen kousícek k smrti! A v tom ho z dálky spatrila. Byl na druhém konci louky a vydešene na ni koukal. Blikla v ní jiskricka nadeje....byla tak blízko k smrti.....zacala JI naléhave prosit aby mu mohla aspon pohlédnout do tváre! ONA na ni jen pohlédla a zmizela. Stála tam dál a mlcky koukala, jak tam její láska stojí. Proc nejde blíž?? ptá se sama sebe. Natáhla k nemu ruku....,,Je pozde, moc pozde...." špitla. Vedela, že ONA se vrátí....že pro ni prijde! A mela pravdu, vedle ní ONA stála, a cekala....,,JE CAS " rekla a natáhla k ní ruku. ,,Ne, ješte ne, on me zachrání, on mi svoje srdce vrátí!" prosila JI . A opravdu, šel pomalu k ní. Byla štastná...prišel! ONA ale nechala ruku nataženou a udelala letmý pohyb prstu k sobe...Kluk roztáhl náruc, a ona plne rozhodnuta chtela jít k nemu. Kámen, na kterým stála byl ješte kluzký od dešte a ona...sklouzla se jí noha, dotkla se JI a........ visela. Pred ocima se jí mlžilo, jen malou škvíreckou v zamlžených ocích koukala na svojí lásku, která k ní bežela a neco volala. Nic neslyšela, nic necítila, všechnu sílu dávala do svých ocí, aby zustaly otevrené...aby ho mohla videt!! Toho, kvuli kterému tady je, kvuli kterému je ted s NÍ...lano ji reže to krku, vlasy ji vlají do obliceje, malá škvírka kde ho vidí mizí v dáli. ,,MILUJU TE " uslyší od nej ty nejhezcí slova na svete...a pak je ticho, hluboké ticho...nic necítí, nic neslyší, nic nevidí......nemá oci......nemá život....Neví, že její láska stojí u její mrtvoly a brecí...brecí a v rukách svírá svoje srdce které ji chtel dát, brecí a prosí o odpuštení, brecí a kricí....kricí svou bolest! Kricí, že neprišel drív...že ji nezachránil! Kricí, že to bez ní nezvládne, že ji miluje, že se bál prijít drív...bál se že ji zlomil srdce!!!Nevedel že to srdce se snažila držet i pres rány otce pohromade....kvuli nemu!! Kricí, brecí, prosí, miluje ji....Ale to už ona neví..........NIKDY TO UŽ NEBUDE VEDET!!

smutny pribeh :(((

20. února 2008 v 18:57 Smutný hezký příběhy...
Na posteli sedí chlapec. Chlapec vysoké postavy s černými kudrnatými vlasy a s očima v podobě zeleného rybníčku. Jen něco v nich není v pořádku. Je to smutek či zklamání? Ten chlapec má svěšenou hlavu a zdá se, že mu sem tam ukápne i ta slza. Copak se mu asi stalo, že vypadá jako tělo bez duše? Pohled na něj působí velmi smutně a jakoby kolem něj slábne vzduch. Co je mu?

,,Davide, tady nemůžeš už nic udělat, vezmi si tohle. Našli to u jejího těla a je tam napsané, že je to pro tebe," řekla starší žena, podala Davidovi tmavě červenou obálku a rozplakala se. Žena, maminka tak milované Hanky. Všemi oblíbené Hanky, která už tady mezi námi není. Hanky, která v srdcích všech lidí zanechala štěstí, uspokojení a výborné kamarádství. Tak proč se vzdala toho nejcennějšího? Života?! David se chvíli mlčky díval na obálku. Byla nadepsaná Hančiným rukopisem. Stálo tam: Davide - proč si mě viděl jen jako kamarádku? S Davidem se točil celý svět. Svět, ve kterém mu chyběl ten nejdůležitější člověk. Člověk, kterému nikdy nedokázal říct, co vlastně doopravdy cítí. Hance, kterou miloval z celého srdce. Hance, která si myslela, že ji má rád jen jako kamarádku. Hance, která chtěla pracovat v cirkuse. V cirkuse proto, protože žila realitou a její optimismus jí na každý den připravil nějaké překvapení. Jenže teď je už pozdě a David si připadá jako ve válce. Jedna jeho část mozku válčí proti té druhé části. Jedna říká, že už má jít domů a má se uzavřít do sebe. Ta druhá říká, ať tady zůstane a vzpomíná na chvíle strávené s Hankou - jeho láskou. Nemohl tu však déle zůstat. Když vyšel z domu, vstoupil do naprosté prázdnoty, která mu neříkala, kam má jít. Jen se hlasitě a nepřejícně smála. Chechtala se hlasem té nejodpornější osoby. Když David přišel domů, jeho rodiče mu chtěli pomoci, ale on trval stále na tom, že potřebuje být sám. Zavřel se do koupelny. Koupelna, vzpomněl si. V koupelně viděl Hanku naposledy. Viděl ji, jak tam bezvládně leží,v kaluži krve a nedýchá..V koupelně ukončila své trápení, svůj život. Je to jeho vina, že už tady Hanka není, říkal si? Vtom jeho pohled spadl na temně červenou obálku s nápisem: Davide - proč si mě viděl jen jako kamarádku? Otevřel obálku a začal číst. Do očí se mu vlily slzy už při prvních řádcích…

...Ahoj Davide,
milý Davide,
můj Davide,
drahý Davide,
kamaráde Davide,
žádné z těch slov nemůže vyjádřit to, jak ti už dlouho chci říct, že tě miluju. Stačil vždycky jen letmý pohled a už ses ode mě otáčel jiným směrem. Nechápu, bál ses mě? Když pomyslím na to, že se mě má největší láska bála, je mi hrozně. Vedle sebe držím žiletku. Tu žiletku, kterou sem ti kdysi půjčila, aby sis vyřízl to znamínko. Pamatuješ????? Nechtěl si jít k lékaři, nemáš je rád a tak sis to udělal sám. Říkala jsem, že máš odvahu za čtyři. Určitě si to pamatuješ. Sice ještě nevím, jestli ji použiji, protože sem se již několikrát pokoušela zabít, ale jsem srab a tak se to nikdy nestalo skutečností. Co si asi o mně myslíš? Radši to ani nechci vědět, ale je mi dobře. Určitě se teď cítím líp. Ta samota a strach, že se mi vysměješ do obličeje, když ti vyznám lásku, ta už mě teď netrápí. Je mi moc dobře. Podívej se tam nahoru a představ si, že tam sedím, obklopena andílky a mávám ti. Netrap se, můj kamaráde, má lásko. Svět už je takový a já sem prostě nedokázala už dál žít v představě, že je všechno ztracené. Můj život se zdál být klidný, ale uvnitř sem se už nedokázala trápit. Pochop mě. Udělala jsem to pro sebe. Nemysli si, že jsem sobecká, sice asi jsem, ale proč si chtěl být jen můj kamarád? Víš, jak je těžké tě milovat a vědět, že ty mě máš jenom za kamarádku? Marek - tvůj bratr. Řekl mi, že každý večer chodíš na zahradu a díváš se do nebe. Potom prý sedíš a asi půl hodiny nevnímáš. Myslí si, že si do někoho zamilovaný a ptal se mě, jestli ses mi nesvěřil, že vypadáš tak zoufale. Co myslíš, že jsem v tu chvíli cítila? Svět se mi v tu chvíli začal bořit pod nohama. Když mi to řekl, sedla jsem si do trávy a nevnímala jsem. Nic. Ani Marka, který mě chtěl doprovodit domů ani zpěv ptáčků ani řinčení aut. Prostě nic. Jen svou bolest. Sbalila jsem si své věci. Neměla sem jich sice moc. Jen kabelku a v ní mobil, kapesníky a peněženku. Rozloučila jsem se s Markem, což byl poslední člověk, kterého jsem viděla. Na ostatní se můžu dívat jenom z nebe. Z mého Nového domova. Nerozloučila jsem se dokonce ani s Terkou. Napadlo mě, je snad Terka tvojí tajnou láskou? Terka, ta nejkrásnější holka z celého Moravskoslezského kraje?! Utíkala jsem domů. Měla jsem oči plné slz a pocit, že za chvíli ukončím tento ubohý dopis ve mně rostl. Ukončím své trápení a zároveň ti popíšu jak pomalu odcházím...

V tu chvíli se David rozplakal ještě víc. Slzy se mu z očí řinuly jako vodopád, který nechce přestat téct. Ale řekl si, že to musí dočíst. Bylo to Hančiné přání. Hančiny poslední myšlenky.

...odemkla jsem dveře, našeho domu s krásným velkým balkónem, na kterém jsme si jako děti hráli. Pamatuješ Davide? Určitě ano. Já měla tu nádhernou panenku barbii a ty toho kena, kterému upadávala noha. Jmenovali se Hanka a David. Nebyli to, ale kamarádi. Byli to milenci. Kabelku jsem si odnesla do pokoje. Mého pokojíčku. Na stěnách visely plakáty. Stejné plakáty jako před šesti lety, když mi bylo jedenáct a tobě čtrnáct. Kdysi si byl takový můj ochránce a kamarád, jenže to přešlo v něco jiného. Víš, kdy jsem se do tebe zamilovala? Tu noc, co jsme byli s našima stanovat a tam si mě před něma bránil, když jsem večer odešla ze stanu a šla jsem sama k jezeru. Říkala jsem si tehdy, že mi tě poslal sám bůh, ale to sem ještě nevěděla, že ty mě máš jenom jako kamarádku. Utěšovala jsem se tím, že možná jako nejlepší kamarádku, ale teď to sem nebudu míchat, protože už chci přejít k závěru...

David si popotáhl. Měl plný nos, oči uslzené, že skoro už neviděl písmenka, ale nějaká neznámá síla ho vedla dál. Musel číst. Byl na tom závislý. Potřeboval to dočíst.

...otevřela sem dveře naší útulné koupelny. Koupelny, ve které jsem si přišla jako normální člověk a právě tady chci ukončit jako normální člověk své trápení. Víš, že v mé hlavě neproudí žádné výčitky? Je to zvláštní, ne? Sedám si na zem. Kachličky mě studí do dlaní, ale žiletka jakoby mi přirostla k ruce. Nemám strach, jestli nad tím přemýšlíš.
Pevně jsem uchopila žiletku do pravé ruky a udělala jsem první ale ne moc hluboký řez...

David na chvíli odložil dopis a musel si zajít pro kapesník, protože už nemohl skoro dýchat, jak mu sopel zacpával nosní dutiny. Za pár minut se ale vrátil a tušil, že za chvilku bude konec. Konec dopisu.

...krev padá na moje džíny. Džíny, které jsem si koupila v sekáči. Chtěli jsme přece udělat něco potřeštěného a tak jsme zašli do sekáče. Ty sis koupil tu příšernou mikinu. Pamatuješ???
Taky mám na sobě tu košili, kterou si mi dal. Je mi sice trochu velká, ale je tvoje a to je hlavní. Musím končit, protože pak bych už třeba nemusela nic dopsat. Stačí jeden hlubší řez a mám to za sebou. Já chci ale umírat pomalu. Je to zvláštní, ale jak budu umírat, budu vzpomínat na všechno krásné, co jsme spolu prožili. Co jsme spolu prožili jako kamarádi.
Asi se mi bude stýskat, ale jakmile se zasteskne tobě, podívej se na oblohu a já ti zamávám. Budu mávat klidně donekonečna, protože ty za to stojíš. Stojíš za mnohem víc a to si pamatuj. Si ten nejlepší a nejhodnější člověk, jakého sem kdy potkala. Promiň musím končit.
Řekni mámě, že ji miluju a pokud tam potkám mého tátu, nakopu ho do zadku.
Nezapomeňte na mě. Miluju vás, ale tebe trochu jinak, lásko.
Sbohem má lásko, můj kamaráde. Nikdy na mě nezapomeň, tak jako já nezapomenu...

Sbohem Tvoje Hanka

Když David dočetl, tenhle srdce-drásající dopis, sedl si a dlouho plakal. Potom otevřel skříňku, o kterou byl opřený a přímo před sebou uviděl žiletku. Tmavě modrou žiletku, která jakoby na něj volala, ať udělá to, na co myslí. Myslel na smrt!!! Vzal žiletku a pevně ji uchopil. Udělal první řez a ucukl bolestí. Ale touha, která ho volala za Hankou, byla silnější než bolest, kterou cítil při doteku žiletky a tak pokračoval. Později však už nic necítil. Jen slyšel. Slyšel Hančino usilovné volání a pláč, který mu probodával srdce. Pláč, který ho bodal do srdce tisíci ostrými noži.

Po dvou dnech se David probudil v nemocnici. Do těla mu byla přiváděna nová krev a vedle postele seděli jeho rodiče. Měli smutný výraz a když uviděli, že je David vzhůru, objali ho a řekli: ,,Davide, je nám to moc líto. Hanka je teď pryč, ale to neznamená, že ty uděláš to samé?!" David si v duchu říkal, že nebude poslouchat to hloupé matčino kázání a chtěl jí to i říct, jenže pak si vzpomněl na Hanku a tiše řekl: ,,Mami, tati, miluju vás. Je mi to líto." Dořekl to a celou místností se ozval slabý pláč. Celá rodinka tam tak seděla a plakala.
Když Davida po týdnu vezli zpátky domů, zastavil se na zahradě a podíval se do nebe. Přišel Marek a David mu řekl: ,,Marku, víš kdo je má velká láska?" ,,Nevím, ale už se tě na to chci zeptat dlouho. I Hanku to zajímalo. Nevím, když jsme se o tom bavili, utekla s pláčem. Doufám, že jsem něco nezvoral." ,,Miluju svoji kamarádku. Svoji nejlepší kamarádku Hanku. Hanko," řekl, podíval se do nebe a hlasitě zakřičel: ,,ty si má láska.

stale spolu

20. února 2008 v 18:56 Smutný hezký příběhy...
Otevřela jsem oči.Pronikavě bílé světlo, mě tak ozářilo, že jsem je znova musela zavřít.Kde to jsem?Proč tu jsem?Blázinec?Ne to ne....Snad ne...Panikařila jsem.Konečně jsem ty oči otevřela.Koukala jsem dokola.Obraz s dívkou u potoka.Zvadlá kytka.
Uslyšela jsem otevírání dveří.Vešla sestra.Bílý oděv, boty a čepička.Koukala se na mojí kapačku.Potom přišel mohutny doktor.Upravil si knírek.Podíval se na mě.
"Slečno, co jste to proboha udělala?"Ptal se mě?Co jsem udělala?Kde?Nic si nepamatuju...
Zapsal si něco do notesu a pak odešli.Odhrnula jsem peřinu.To bylo hrozné.Nohy úplně od krve.Hojení ran.Jak dlouho tu jsem?Několik týdnů?
"Sestro, sestro!!"Volala jsem.Rychle přiletěla ta mladá sestra.Ustaraně se na mě podívala.
"Stalo se něco?" "Ne to ne...ale kde jsem?A co se stalo?"Ještě na mě koukala.A pak spustila.
"Našli vás na silnici ležet s nějakým mladíkem.Nic víc nevím."Sakra.Znova jsem zavřela oči a vybavovala si tu nehodu.
Mark.Mlaý chlapec.Šel mi naproti.Měli jsme dohodnutou schůzku.Bylo parné odpoledne a my zavítali do cukrárny.
Políbil mě a já jeho.Libovali jsme si každý druhého.Koukali se přímo do očí.Ale proč tohle všechno skončilo?Proč?To já měla ukončit....Můj život nestojí za nic.Je to moje vina.Cítím se jak trestanec.Ach bože...
Navrhla jsem, že bychom mohli jít koupit oblečení.Poslušně souhlasil.Když jsme vyšli, zjistila jsem, že jsem zapoměla peněženku.Řekla jsem mu, ať jde napřed, tedy šel.
V dáli jsem uslyšela rychle jedoucí auto.Otočila jsem se tam, kde přecházel Mark. "Marku, né!"Zaječela jsem a běžela k němu.On se jenom usmíval.Ano, ten jeho úsměv, ten si vybavuji.Ten.
Skočila jsem na silnici.Uslyšela brzdění kol a pak ránu.
A probudila jsem se tady.Tady v nemocnici.Proč?Proč Mark?Jsem nicka.Můj život už za nic nestojí.Končím se vším.Se vším.Marku, jdu za tebou a pak budeme jenom spolu.Navždy spolu...

moc smutny pribeh

20. února 2008 v 18:55 Smutný hezký příběhy...
Život téhle holky začal jako nás všech ostatních….jako malá si ráda hrála na písku a s panenkami a jak postupem času rostla a rostla nacházela si nové a nové záliby….nejdříve to byli míčové hry potom to bylo kolo a nakonec se tou zálibou stala ona parta na první pohled vypadala strašně skvěle hezcí kluci příjemné holky a spousta zábavy která číhala na každém kroku….s touto partou se seznámila v 6 letech než šla do školy o prázdninách!její rodiče nikdy nebyli bohatí a tak si nemohly dovolit žádnou dovolenou a tak je tato holka trávila ve svém rodném městě!procházela se a najednou na oblíbeném pískovišti sedělo 7 holek a 8 kluků……malé a roztomilé holčičky a už v té době hezcí kluci na ní volali jestli se k nim nechce přidat……ona souhlasila a tak to s nimi začalo….s nadšením zjistili že budou chodit všichni do stejné třídy a tak bylo o zábavu postaráno všude……jak plynula léta jejich přátelství bylo silnější a silnější a mezi ní a jedním klukem se začalo vytvářet víc než přátelství…všichni si toho všimli ale přáli jim to a byli šťastní za ně!!jenže pak přišel zádrhel….všem v partě bylo kolem 14ti let a tak toužili po něčem víc…..přáli si cítit se víc dospělí a tak začali pít a kouřit….nikdy se neopili tak že by z toho byl problém jenže i to jim začínalo být málo…..a tak začali hulit!hulením to všechno začalo….dostali se do nekonečného kruhu starostí a problémů!neměli dostatek peněz na nové gramy a tak se zadlužovali a stále narůstal počet výhružek a úroků na dluzích…..tohle všechno láska těch dvou vydržela a pouto mezi nimi ale i mezi celou partou bylo stále silnější…..stal se zázrak a pár členů party si našlo práci….tím byli problémy zažehnány a oni si přísahali že s nikdy nezadluží…..půl roku to mezi nimi bylo hezké jenže pak přišel konec 9. třídy a oni se chtě nechtě museli rozloučit…..nikdy nezapomenou na ten okamžik jak stáli před budovou školy vedle sebe na celé kolo hrála písnička I belive od R Kellyho a oni si přísahali že se budou každý den vídat a že až dostudují najdou si společné bydlení a nikdy se od sebe už neodloučí….že spolu zestárnou a jednoho dne i umřou….!!i náš pár si přísahal věčnou lásku a společnou smrt a kluk řekl holce toto:,,Kdyby si měla umřít za 100 let chtěl bych umřít za 100 let bez jednoho dne abych nikdy nemusel žít bez tebe……Celé prázdniny se parta vídala ale 1. září se jejich cesty rozešli a vídali se jen velmi zřídka!!Láska našemu páru stále vycházela a vídali s když to bylo jen trošku možné,čekali na sebe před školou a podobně… Jenže děvče začalo mít problémy!ve třídě byla partička sympatických kluků….jenže to s nim šlo z kopce brali tvrdé drogy a tak je jednoho dne ze školy vyloučili….dívka se přes to všecko držela a zvládala školu,svého kluka ale i tvrdé drogy…..pak se jí vše začalo vymykat z rukou…..vyhodili jí ze školy a místo do školy chodila ven s touto partičkou ,,drogařů´´!!šlo to s ní stále z kopce a začala mít vážně zdravotní problémy…..se vším se svěřila svému klukovi a rodičům kteří jí byli oporou a dovolili jí aby se k nim její přítel nastěhoval aby jí byl velmi na blízku….on ukončil studium a začal s ní chodit na odvykací kůru…..v tomto těžkém období jí byli všichni oporou-jak rodiče, přítel tak celá parta…..všechno vypadalo že se obrací k dobrému a že začíná fajn život…..kluk mezitím pokračoval ve studiu a vyučil se kuchařem…dívka s rozhodla že do školy již nepůjde že až se ze všeho vyléčí udělá si nástavbu na kosmetičku a bude se živit jejím velkým snem!!Přišel den kdy šla dívka na poslední odvykací kůru!Terapii již měla za sebou a byla zcela vyléčena!!Proto se kluk rozhodl že jí pozve na zmrzlinu do její oblíbené cukrárny a řekl že spolu se zmrzlinou snědí i minulost a od teď budou žít naplno a spořádaně….Dívka využila příležitosti a oznámila svému klukovi že s ním čeká miminko že je ve druhém měsíci…..On byl štěstím bez sebe….Zdá se že tady by mohl příběh šťastně skončit ale nekončí bohužel má pokračování!!Po necelém týdnu šel zamilovaný pár na procházku…bylo to právě 1. máje,ani oni nechtěli aby jim láska uschla….šli se tedy políbit pod rozkvetlý strom….už jim zbývala poslední silnice když v tom je srazilo auto…..ono auto řídil kluk kterému právě zemřela holka na předávkování drogou….oba byli na místě mrtví a tím skončila jejich krásná láska plná slastí a strastí něžností ale i menších hádek….Byli uloženi do stejného hrobu vedle sebe a na hrobu je vytesán velký nápis:Ti dva se milovali a patřili k sobě jak Ginger a Fred,jako Tom a Jerry a přesto museli zemřít…..zemřeli spolu a tak jejich láská odpočívá s nimi ale stále přetrvává…..!!
Kvůli jedné holce která se nedokázala včas zachránit museli skončit ještě tři životy….!!Tomu muži to nikdo nikdy nevyčítal protože nebýt dívčiny důvěry mohl takhle někomu ublížit její chlapec…..Kéž by tak zodpovědných lidí bylo více a nebylo zbytečně ukončených životů….Možná to byl osud možná to byla náhoda!Jejich blízcí si říkali :kdyby šli o dvě minuty dřív nebo později toto by s nestalo!jenže slovo kdyby nám nikomu život nevrátí…..Každý si važme toho co máme a nechtějme víc protože taky můžeme mít míň a to nikdo nechce…..

Co se stalo?

20. února 2008 v 18:54 Smutný hezký příběhy...
Promiň, že to musím udělat, ale jinou možnost nevidím. Je mi to líto, byla jsi pro mě jako sestra, i když jsme nebyli. Mám tě ráda a vzpomínej na mě v dobrém"tak takhle zněla sms, kterou mi poslala moje nejlepší kamarádka Tereza. Hned jsem popadla mobil a utíkala k jedinému místo, o kterém jsem věděla, že tam bude. Byla tam.
"Tery!!!!!nedělej to!!!!!"křičela jsem na ni. Otočila se ke mně a pak jen letmo zamávala, na tváři se ji objevil úsměv, a už jsem ji viděla jak skáče.
"néééééééééééééééé"vykřikla jsem a běžela ještě rychleji k ní. Naklonila jsem se přes most a hledala ji zrakem, nenašla. Propadla jsem v pláč, který sílil a sílil. Začalo pršet a mě to bylo jedno. Stále jsem seděla v dešti na mostě, kde před půl hodinou ukončila svůj život moje nejlepší kamarádka.
Nevěděla jsem komu mám napsat, nevěděla jsem na koho se můžu v téhle chvíli spolehnout. S jednou kamarádkou jsme se pohádali, s kamarádem, který mi byl jako bráška, a kterého jsem ztratila jen kvůli tomu, že jsem se nepohodla s jeho holkou, nemohla jsem nikomu napsat, nechtěla jsem, ale přesto jsem to udělala. Napsala jsem Tomášovi, tak se ten kamarád jmenoval.
"Ahoj vím, že jsme se pohádali, ale já bych teď potřebovala pomoct. Terča spáchala sebevraždu skokem z mostu a já ji viděla. Vím prosím tě o hodně…." A takhle jsem tu zprávu odeslala na jméno Tomáš. Sice jsem tu sms nedopsala, ale on pochopil.
Přijel na kole a bylo mu jedno, že prší, bylo mu jedno, že musel jet v dešti prostě za mnou přijel.
"Hani"promluvil na mě a já se na něj podívala se svýma uslzenýma očima. Viděla jsem, že on k slzám nemá taky daleko, vždyť byla to naše společná kamarádka, která ukončila život v necelých 15letech.
"Já…"začala jsem, ale on mě přerušil.
"V pohodě"přisedl si ke mně a vzal kolem ramen. Já poprvé cítila, že mě má někdo rád, že je tu někdo na koho se můžu spolehnou, i přes to všechno co jsme si způsobili. Tomáš ten jediný tu byl pro mě stále, ať jsem jakákoliv byl tu pro mě, ať se dělo co se dělo tak tu byl. A teď jsem potřebovala někoho s kým bych se mohla o bolest, kterou jsem cítila podělit.
"Co se vůbec stalo?"zeptal se po chvíli, která mi připadala jako věčnost.
"Napsala mi sms, ve které se semnou loučila. Věděla jsem, že ji najdu tady. Volala jsem na ni, ona mi jen zamávala, a pak jsem viděla jak skočila."a dál už nemůžu mluvit. Nezmohla jsem se na slovo a Tomáš to chápal. Hladil mě po ruce a sliboval, že tu bude stále, když budu potřebovat.
Proč to jen udělala?Vždyť byla stále usměvavá, nic ji netížilo a kdyby jo všechno by mi snad řekla ne? Jak teď dokážu bez ní žít?!byla pro mě jako sestra, milovala jsem ji a během minutky jsem ji ztratila, během minutky, která mi připadala tak dlouhá, minutky, která navždy změnila můj život.
"Musíš jít domů"řekla jsem okolo půlnoci, kde tu Tomáš stále byl a svíral mě v náručí.
"Ne nechám tě tu"řekl. Cítila jsem se v bezpečí ve jeho náručí, kde mě svíral jako malé dítě, které zrovna o někoho přišlo. Vždyť já jsem přišla, přišla jsem o kamarádku, o sestru, kterou jsem měla tolik ráda.
"Vzpomínám na první chvíli, když jsme se viděli"začnu zničehonic mluvit. "Bylo to ve školce, nemohli jsme se vystát"při tom jsem se trochu rozesmála "Myslela jsem si, že přišla, aby všechno zničila, ale pak jsem ji poznala víc a víc. Začali jsme se kamarádit a dokonce jsme spolu od 1 třídy seděli a stala se z nás nerozlučná dvojka. Všechno jsme museli dělat společně, opravdu všechno. Když jedna udělá to druhá musí taky. Včera se mi rozbrečela do telefonu a dneska jsem ji viděla jak skočila z mostu"ukončím své vyprávění, při kterém jsem se rozbrečela ještě víc.
"Měla by jsi jít domů Hani."promluvil Tomáš a já kývla. "Půjdu tě doprovodit" stoupl a posléze pomohl i mě. Do jedné ruky vzal kolo a druhou ruku mi omotal kolem pasu, protože jak sám řekl, vypadla jsem, že se každým okamžikem složím k zemi a měl pravdu. Neměla jsem k tomu daleko.
"Hani zvládneš to?"zeptal se před domem a zazvonil.
"Jo snad jo. Tome chci ti poděkovat za všechno."
"To nestojí za řeč."řekl
"Kdo je?"ozval se hlas mé matky z vrchu, z balkónku, který jsme měli nad hlavou.
"Paní Svobodová tady Tomáš vedu Hanku pojďte prosím dolů bude vás teď potřebovat"řekl Tomáš a opřel kolo o zeď. Za chvilku se rožnulo světlo, které osvítilo celý chodník, a posléze se otevřeli dveře.
"Ježíši Haničko co se stalo?"zeptala se mamka a podívala se na mě. Vrhla jsem se ji do náruče a nezmohla jsem se ani na slovo. Kdyby nebylo Tomáše, mamka by se to nikdy nedozvěděla.
"Dobrý večer. Víte dneska se stala jedna sebevražda. Hanka viděla jak Terča skočila z mostu. Terča je mrtvá"řekl a sklonil hlavu. Rozbrečela jsem se a jen slyšela mamky
"Ježíši" pohladila mě po zádech a pak se obrátila k Tomášovi. "Tome díky moc za Hanku. Opravdu moc jestli chceš je pozdě tak pojď k nám stejně si myslím, že tě Hanka bude potřebovat"nabídla mu mamka a on souhlasil.
"Hani musím to jít říct tetě. Tome uvařte si čaj a počkejte tu"odešla jen tak v pyžamu pryč a mě nechala samotnou. Musela to říct tetě, byla to její dcera, její jediná dcera, kterou měla.
"Néééééééééééé!!"slyšeli jsme pak jen s Tomem výkřik tety, která se právě dozvěděla, že její dcera spáchala sebevraždu, která se dozvěděla, že její dcera ukončila život, vzala si svůj 14-ti letý život. Nemohla tomu uvěřit tak jako všichni co se dozvěděli na druhý den zprávu o její smrti. Nikdo nemohl uvěřit, že jedna z nejveselejších dívek skočila z mostu a ukončila tak svůj život.
Od všech co jsem jen slyšela, že ona určitě žije a já také doufala, i když jsem věděla, že tomu tak není. Věděla jsem, že se nikdy nevrátí k nám, že se nikdy nebudeme smát tak jak tomu bylo vždycky a věděla jsem, že už nikdy opravdu nikdy nebudu taková jaká jsem byla dřív.
Nikdo nepřišel na to proč Terča spáchala sebevraždu, nikdo na to nepřišel, nevedla si deník, co které by psala do ji trápilo, neříkala nikomu nic, i když si spousta lidí myslela, že já vím proč to udělala. Ale popravdě, já to taky nevěděla a doufala, že se jednoho dne všechno objasní. Neobjasnilo a tak všechno zůstalo záhadou., ale já věděla, že se spolu jednoho dne setkáme, že se znovu uvidíme…

Naveky-

20. února 2008 v 18:54 Smutný hezký příběhy...
Znala jsem jednoho chlapce. Potkala jsem ho u řeky. Bylo nám 16let. Pak jsme spolu byly den co den a smáli se, vyprávěli si příběhy. Jednoho dne mi vyprávěl on SVŮJ příběh. Chtěla bych vám ho povědět.
"Bylo mi 14let. Potkal jsem kamarádku. Rozuměli jsme si, a jak už to tak bývá, zamilovali jsme se do sebe. Trávili jsme spolu mnoho času. Až pak jednou mi řekla, že to nesmí pokračovat. Nechápal jsem proč. Chtěl jsem se jí na to zeptat, ale ona mi nenechala. Řekla, že mě miluje, proto musí náš vztah ukončit. Že pokud jí miluji, tak dělá správnou věc..Od té doby se mi vyhýbala. Ale já ji stále miloval. A chtěl jsem zjistit proč se semnou rozešla. A pak mi jednoho dne její rodiče řekli, že umřela na nějakou těžkou nemoc kterou měla už od narození. A když zjistila, že má už maximálně týden plakala a dala jim dopis. Bylo v něm napsáno: CHTĚLA JSEM BÝT SILNÁ, ALE NEJDE TO. MUSELA JSEM TI TO ALESPOŇ NAPSAT. A TAK TU TEĎ SEDÍM A PÍŠI. ROZEŠLA JSEM SE S TEBOU, PROTOŽE NEMOC NADEMNOU VYHRÁVALA. MILUJI TĚ A BUDU TĚ MILOVAT NAVĚKY. Od té doby co umřela jsem už nikdy nebyl jako dřív. Ale snažil jsem se dostat mezi lidi. Až jednou jsem se rozhodl, že už s tím musím něco udělat. Chtěl jsem zemřít. U té řeky jak jsme se poznali, tak jsem se chtěl rozloučit s přírodou. Protože příroda je, nebo spíše byla, to poslední co při mně stálo. A když jsi přišla a začala jsi na mne mluvit, tak jsem si řekl, že to můžu udělat kdykoliv. Ale v tobě jsem cítil přítele, a tak jsem to nemohl udělat…
Takto mi vyprávěl jeho příběh. Můj život se díky tomu příběhu změnil. Ale on v mém srdci zůstal. Nechápu to protože sebevrahy nemám ráda. Myslím si, že si neváží života. Ale v jeho příběhu bylo života tolik, že jsem ho nemohla nenávidět. Po čase jsem se do něj zamilovala. Chvíli jsme spolu chodili, ale pak mi řekl, že už se mnou nemůže být. Že jí stále miluje. Řekl, že musí ukončit svůj život. Normálně bych mu řekla, že je to blázen. Ale život mu vzal lásku. Najednou jsem ho chápala. Protože láska je v životě jedna z nejdůležitějších věcí. A tak se rozhodl, že zemře..a já že půjdu s ním.

Řetězák:-)

20. února 2008 v 17:33 Něco málo o mně.?..
1. černá nebo bílá ?
Černá...rozhodně
2. mrkev nebo špenát ?
mrkev:D
3. krátký nebo dlouhý ?
Vlasy? určitě dlouhý...ale nemám:(
4. léto nebo zima ?
Léto, když jezdíme na dovolaný někam do Francíí a Němecek...:D a zima, když jedíme se školou na hory...strašná prdel vždycky...:D:D
5. žárlivost nebo nevěra ?
Asi...nevěra...
6. kameny nebo písek
Písek, když po něm chodím a kameny, když je po někom házím...:D:D
7. hrom nebo blesk ?
Asi...blesk...
8. moře nebo hory ?
¨Moře:)
9. lyže nebo snowboard ?
Ani jedno:Dnemám ráda zimu:D...
10. růže nebo tulipán ?
Růžička...



Amerika hledá top modelku (Americans next top model)-první řady

20. února 2008 v 10:19

Amerika hledá topmodelku - 1.řada

Od 4.února můžete každý všední den odpoledne na Primě sledovat nejpopulárnější modelingovou reality show, Amerika hledá topmodelku. Protože ne každý má ale tu možnost usednout ve 13:50 k televizní obrazovce, přinášíme vám alespoň rekapitulace jednotlivých dílů.
1.díl
Na základě castingů do vůbec první řady této reality show si štáb vybral nejprve 20 dívek, které se přijely představit porotě složené z producentů a supermodelky Tyry Banks, která celou show vymyslela a moderuje ji. Supermodelka Tyra BanksPro účely soutěže si pak producenti vybrali 10 finalistek, které odcestovaly do New Yorku, kde nyní budou následujících 8 týdnů ubytované ve společném apartmá v hotelu. Tam je také kromě Tyry Banks přivítal jejich osobní trenér, který je nejdříve pečlivě změřil a zvážil. Kupodivu se v pořadu nezmínil, jak byl s výsledkem měření spokojen (ani slovo nepadlo např.o optimální hodnotě indexu BMI), ostatní dívky pouze zarazila výrazně hubená Elyse, přemýšlely, zda třeba netrpí anorexií. Na vůbec první focení se měly dívky dostavit časně ráno, některé z nich si ale s dochvilností příliš těžkou hlavu nedělaly. Štáb tedy odjel bez nich a ony se pak musely na místo focení dostat taxíkem. Od Tyry to také za pozdní příchod pěkně schytaly. Nicole na střeše na ManhattanuFocení se odehrávalo na střeše mrakodrapu na Manhattanu, kde při teplotě -8 stupňů musely dívky pózovat v bikinách z kolekce Jennifer Lopez. Zatímco fotograf a asistenti byli zabaleni to zimních bund, dívky v plavkách se v mrazivém počasí pořádně třásly zimou. Další den se konalo první vyřazování před porotou (v ní kromě Tyry Banks zasedla ještě první supermodelka Janice Dickinson, editor časopisu Marie Claire Beau Quillian, návrhářka Kimora Lee Simmons a fotograf Douglas Bizzaro). Po posouzení výsledných fotografií se porota rozhodla vyřadit Tessu, jíž vyčítali zejména špatné pózování.
2.díl
V tomto díle se dívky věnovaly nácviku správné chůze po předváděcím molu pod dohledem trenéra J.Alexandera (s ním se budeme v dalších řadách Amerika hledá topmodelku setkávat ještě častěji). Trenér J.AlexanderJ.Alexander dívkám předvedl základní pózy včetně bezchybné chůze na jehlových podpadcích a druhý den si je vyzkoušel v malém soutěžním úkolu. V průběhu improvizované módní přehlídky se měly rychle převlékat a v krátkých časových intervalech se střídat na přehlídkovém molu. Vítězkou soutěže se stala Giselle, která si mohla vybrat tři kamarádky a za odměnu jely na návštěvu studia hudebníka Wyclefa Jeana. V tomto díle ale také vzplanuly první velké hádky mezi dívkami. Katie při focení pro StuffJednou z nich byl spor mezi silně nábožensky založenou Robin a "militantní ateistkou" Elysou ohledně víry v boha. Na další focení se dívky opět převlékly do bikin, ale tentokrát se odehrávalo ve vyhřátém studiu. Fotily se svůdné fotografie pro časopis Stuff, s čímž měla velký problém zejména Robin kvůli svým trochu plnějším bokům a stehnům. Před vyřazováním zadala porota dívkám ještě jeden úkol: předvést naučenou chůzi a ladně při tom svléknout kabát, což ně každá ovšem zvládla. Důležitejší ale byly výsledné fotografie, na základě nichž porota ze soutěže vyřadila Katie, která na nich byla až příliš vyzývavá a připomínala tak své dřívější práce pro časopis Playboy.
3.díl
Třetí díl této show bývá tradičně věnován vizuální přeměně dívek v kosmetickém salónu. Tyra a tým vizážistů si pro každou soutěžící nachystal nový sestřih a barvu vlasů, Kesse před a po přeměněkterá by jim slušela víc. Některé byly s přeměnou spokojené více (konečně se dostaly do rukou špičkových odborníků), jiné byly zaskočené a obrečely to (nejvíce vyváděla černoška Robin, jejíž nová hnědá barva vlasů se jí vůbec nelíbila). Dívky pak dostaly užitečné rady ohledně správné aplikace makeupu od vizážisty Jaye Manuela (s ním se také v dalších řadách Topmodelky budeme setkávat pravidelně). Další den si je Jay vyzkoušel v malé soutěži, v níž měly během deseti minut nanést večerní makeup. Vítězka Elyse si mohla vybrat další tři dívky, se kterými šla večer na večírek na indickou ambasádu, kde před významnými světovými návrháři předvedly malou přehlídku šatů. Z večírku se omluvila jedině Nicole, které údajně nebylo dobře (ve skutečnosti se jí ale stýskalo po jejím příteli a chtěla mu zatelefonovat). U dalšího focení čekalo dívky nepříjemné překvapení. Fotily se portrétní snímky, přičemž po celou dobu musely mít modelky kolem krku exotického hada. Pro některé to byl hodně nepříjemný zážitek a nebylo lehké soustředit se na správný výraz pro fotografa. Nicole s hadem kolem krkuNa druhý den se Adrianne vůbec necítila dobře a musela být odvezena na pohotovost kvůli otravě z jídla. Reálně hrozilo, že by byla ze soutěže automaticky vyřazena, proto podpesala reverz a na vyřazovací ceremoniál se vrátila. Stejně jako minule dostaly dívky doplňkový úkol a měly si během časového limitu vytvořit extravagantní makeup podle jedné fotografie Tyry Banks. Porota ocenila Adrianninu obětavost, že se vrátila z pohotovosti, ale zároveň ji upozornila, ať příště kvůli zdraví raději neriskuje. Nakonec byla vyřazena Nicole, která na fotkách nepředvedla prakticky žádný výraz a zřejmě o soutěž moc zájem neměla, když odmítla možná životní příležitost setkat se s vlivnými lidmi na ambasádě.
4.díl
Na začátku tohoto dílu odjely dívky do malého divadla na hodinu herectví. Nešlo o to, aby se z nich přes noc staly profesionální herečky, ale aby při focení dokázaly zahrát požadované emoce a výraz. Vyzkoušely si také soutěž ve správném přednesu, kterou vyhrála Robin a za odměnu získala masáž a manikůru. Za Ebony ten večer přijela na návštěvu její lesbická přítelkyně, silně nábožensky založené Robin a Shannon se s ní ani nepřivítaly a ostentativně se zavřely ve svém pokoji a začetly se do bible. Ebony při natáčení reklamyNamísto obvyklého focení se tentokrát natáčela televizní reklama na kontaktní čočky. Každá dívka se musela nazpaměť naučit text a přesně nacvičený pohyb po scéně. Některé soutěžící tak znervozněly, že měly buď problém s textem (Shannon) nebo se správnou choreografií (Ebony), takže se záběry musely opakovat pořád dokola. Porota se nakonec rozhodla vyřadit překvapivě Ebony, která dosud měla dobré výsledky na fotkách, ale při natáčení reklamy nedopadla vůbec dobře. Porota ale hledá univerzální modelku, která bude perfektní v obou směrech.
5.díl
V kariéře modelky je důležité také to, jak vystupuje na veřejnosti. Proto za dívkami do apartmá přišla novinářka, která jim dala několik základních lekcí, jak správně komunikovat s tiskem a na co si dát pozor při interview. Každé jednotlivě se pak vyptávala, jestli neskrývá nějakého kostlivce ve skříni, na kterého by novináři dřív nebo později mohli přijít. Elyse se jí svěřila, jak jí vadí, že ji ostatní dívky podezírají z anorexie. Shannon při interview s novinářemSoutěžní úkol se odehrával v Central Parku, kde jedna po druhé absolovaly televizní interview s dotěrným novinářem během projíždky v kočáře. Elyse úplně zapomněla na základní poučky, pustila si pusu na špacír a pomlouvala ostatní modelky. Novinář ji ale přesto označil jako vítězku soutěže, protože ho tato upřímnost překvapila. Za odměnu si mohla vybrat ještě jednu dívku (Adrianne) a obě se mohly setkat s někým z jejich nejbližších. Giselle při focení pro ReebokDo New Yorku tak přijel Elysin přítel a Adriannina maminka a navštívili je přímo na place dalšího focení. Tentokrát se fotilo ve sportovní obuvi Reebok spolu s profesionálním hráčem amerického fotbalu. Přestože se Giselle povedla zajímavá fotka, byla to právě ona, koho porota vyřadila, protože jí pravidelně vyčítali nízké seběvědomí a nic se v tomto směru moc nezlepšilo.
6.díl
Pravidelnou součástí každé řady Topmodelky je výlet do některé ze světových metropolí módy. V této první řadě to byla Paříž, kam se vydala pětice zbylých soutěžících. Nadšení z města nad Seinou jim ale trochu zkazilo ubytování, protože všechny musely bydlet v malém hotelovém pokoji s jednou koupelnou a pouze třemi postelemi (ale to si na ně schválně vymyslela Tyra). Tentokrát modelky čekalo nejdříve focení, jež se odehrávalo v hotelu Hilton v těsné blízkosti Eiffelovky. Na fotkách měly prezentovat spodní prádlo WonderBra a partnerem jim byl svalnatý model Brad Pinkert. Shannon se objímá se svým idolemPrávě ten Brad, kterého tajně milovala Shannon a jehož fotky si vystřihovala ze všech časopisů. Setkání s ním byl pro ni velký zážitek a ještě víc byla zaskočená, když ji Brad pozval na rande. Na druhý den čekal dívky praktický úkol. Po krátké instruktáži dostaly mapu Paříže a během 5 hodin měly absolvovat kolečko castingů ve čtyřech modelingových agenturách. Po Paříži se měly pohybovat jen metrem, což pro některé dívky bylo vůbec prvním seznámením s tímto dopravním prostředkem. Robin si v metru našla neznámého mladíka, kterému slíbila peníze, když ji bude celý den doprovázet. To měla velké štěstí, že nenarazila na člověka podobného tomu, který Adrianne namísto pomoci na ulici osahával. Kesse se pro změnu zapomněla v jednom obchodě s kosmetikou a na jednu schůzku v agentuře nestihla přijít. Robin si v metru našla pomocníkaAdresu posledního castingu měly všechny dívky společné, byl to hotel, v němž už na ně čekala stará známá porota a mohlo začít vyřazování. Hodnocení romantických fotek dopadlo špatně, i samotné snímky byly dosti slabé (dominantou fotek byla spíš Eiffelovka za oknem, než modelka). Porota se rozhodla vyřadit Kesse, důvodem bylo hlavně to slabé zdůvodnění, proč nestihla všechny castingy, ikdyž by mohly být mimořádně důležité pro její kariéru.
7.díl
I v tomto díle pokračoval pobyt dívek ve světové metropoli módy, v Paříži. Ideálním místě pro názornou ukázku, jak má vypadat couture móda. Nejen že si tak mohly na sebe obléknout astronomicky drahé šaty, D9vkz si ykou3ej9 couture móduale ještě v nich vyrazily na večeři se čtyřmi muži, kteří měli hodnotit, kdo z nich se nejvíce dokáže chovat jako pravá dáma. Robin se při tomto úkolu moc nesnažila, nejdřív se v luxusní restauraci ofrňovala nad talířem šneků a pak se při cestě limuzínou místo společenské konverzace věnovala čtení bible. Úkol vyhrála Adrianne a spolu s kámoškou Elyse mohly strávit noc v prezidentském apartmá v hotelu. Na dalším focení měly modelky prezentovat šperky s diamanty. Jenže kromě nich měly být úplně nahé a potřené olejem. Když tuto zprávu slyšely náboženské fanatičky Robin a Shannon, zbledly a i přes přemlouvání Jaye Manuela odmítly toto focení. Adrianne v rouše EviněZato Elyse a Adrianne si z nahoty nic nedělaly a nafotily skvělé snímky. To byla také poslední část pobytu ve Francii, po návratu do New Yorku už dívky čekala porota, která sice ocenila, že si Robin a Shannon stojí pevně za svými morálními zásadami, ale třeba tvrzení Robin "mé tělo patří jenom mně, je to můj chrám" v nich vyvolalo pochybnosti, jak chce potom dělat modelku. Hodně se rozčílila Tyra Banks, protože sama byla ve Francii svědkěm situace, kdy se Robin při převlékání záměrně předváděla před Jayem Manuelem nahoře bez a pak si hraje na cudnou křesťanku. Rozhodování poroty tak nebylo těžké, v soutěži skončila Robin.
8.díl
Rekapitulační díl shrnující dosavadní události.
9.díl
O vítězce první řady Topmodelky se mělo rozhodnout v průběhu tradičního týdne módy v New Yorku. Dívky se zde měly představit na módní přehlídce společnosti Baby Phat Fashions. Majitelka této firmy (a zároveň jedna členka poroty) Kimora Lee Simmonsová si ještě předtím pozvala všechny tři zbývající adeptky, aby zjistila, kolik se toho dokázaly už naučit. Shannon na přehlídce Baby PhatDo samotného finále ale mohly postoupit jen dvě z nich, proto se konalo další vyřazování. Porota při něm položila Shannon záludnou otázku, jestli dokáže vyjmenovat tři fotografy Vogue nebo alespoň slavné fotografy, se kterými se setkala v průběhu soutěže. Marně, Shannon nevěděla nic. Přesto ji ale porota do finále pustila a překvapivě vyřadila Elyse, které vytýkali, že se občas chová trochu namyšleně a zdůrazňuje svoji inteligenci. Módní přehlídky se tak zúčastnila Shannon a Adrianne a obě mezi ostatními modelkami na molu zazářily. Finalistkz Adrianne a ShannonPorotci už měli téměř jasno, koho označí za vítěze, ale Shannon je svým výkonem na přehlídce ohromila, takže část poroty změnila názor. Vyhlášení jména vítězky bylo tak do poslední chvíle napínavé, nakonec se jí stala Adrianne, která byla několik minut v šoku z toho, že je z ní skutečně nová americká topmodelka.








Pomoz jim!Čti a dej o tom vědet co nevíce lidem!

19. února 2008 v 22:44 Petice!!!!!...pomozte prosím
Každé 3 sekundy zemře v laboratořích 1 zvíře. právě Teď. Teď. A zase. Pokud jste si přečetli tu brožuru (ty 3 části), víte, že většina testů je naprosto zbytečná. Šiřme toto co nejdál!!! Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby podobný články zaplavili celou internetovou síť???? Každý den chodí téměř celý svět na internet, brouzdají po něm a serfují kde se dá. Kdyby se podařilo rozšířit to co nejdál, určitě by to pomohlo. Viděli by jsme to my, obyčejní lidi, co to nevídáme jen tak za ocelovými dveřmi světových laboratoří. Viděli by to budoucí rodiče a řekli by si:,,Nechceme aby naše dítě vyrůstalo v takovémhle prostředí!" Jistě, říkáte si, potkani a myši se množí rychle, ale mohla bych vás ujistit, že pokud budeme postupovat tímhle tempem, stahovat, hubit, požírat jako kyselina všechno, na co přijdeme, zbyde na světě už jenom "havěť" a i tu se člověk zanedlouho naučí "používat" ke svému prospěchu. Nezbydou tu ty hezká koťátka, co si rádi hladíme. Ani psi na zahradách. Když v budoucnu vyhlédneme z okna, neuvidíme poletovat ptáky a dívat se na pejskaře v parku. Budou tu jen lidé. Přesněji řečeno roboti. A jelikož je lidská rasa už předem odsouzená k samovyhubení, začínáme se vraždit, znásilňovat a ubližovat i sobě. S naší planetou to jde od 10 k 5. Kopeme si vlastní hrob. No tak, vždyť tu jsme jen hosti!!!! Je velmi hloupý zavřít před tím oči a v klidu se dívat na rodinné komedie v televizi. Ale realita je jiná. Realita je totiž horor. V televizním světě by jsme byli Freddy Crueger a jeho oběti zvířata a zanedlouho i my samotní. To opravdu chceme?? Měli by jsme se probrat a začít jednat! Podepisujme petice a protestujme proti zlu!!!!!!!!!
Co se týká výzkumů atd. já osobně bych testovala kosmetiku a léky na masových vrazích apod. A NA LIDECH, KTEŘÍ TESTUJOU NA ZVÍŘATECH, HLAVNĚ!!!!!
KOPÍRUJTE, KOPÍRUJTE, KOPÍRUJTE!!!! DÁVEJTE NA SVOJE WEBY A INFORMUJTE O TOM VSECHNY CO ZNÁTE!!!
___________________________________________________________________________
Zamýšlel jsi se někdy nad tím co se s tane s koněm, když je už příliš starý a nemůže běhat?

Nebo jakým postupem se dnes vyrábějí šampony a všechny různé kosmetické doplňky?

Kolik králíků a myší je v laboratořích utrápeno k smrti?

Ne?

Já na to myslím velmi často

Třeba na to jak se testují různékosmetické přípravky a jiné věci na králících.

Tak například taková náplast.

Jak udělat náplast,aby nedráždila lidskou kůži? Jak to zjistit?


Jednoduše

Vezmete králíka a nalepíte mu na srst náplast


Prudce strhnete

Srst sleze

Máte holou kůži

Na tu nalepíte náplast

Prudce strhnete

Objeví se krvavá rána

Nalepíte náplast

Prudce strhnete ....

Pokračujete dokud nejsou vidět žebra


Pěkné vidtě. A takhle to chodí ve všech laboratořích. Toto se dělá jen u králíků, protože jako jediní mají stejně citlivou kůži jako člověk


Ale to není vše

Nyní si vezměte například kočky.

Roztomilé domácí zvířátko, že?

Teď si představte laboratoř

Kočka má svázané nohy aby se nemohla hýbat


Proč na ní nevyzkoušet, jestli nově vyrobený šampon
Neštípe do očí?

Proč by ne, nic vám to nezakazuje

Jednoduše vezmete kočku a nalijete jí tekutinu do očí

Samozřejmě se víčka nejprve upevní aby je zvíře nemohlo zavřít

Pravděpodobnost že kočka oslepne je 100%

Ale to přece nikomu nevadí, že

A to už radši nerozvádím co se stane, když se na zvířeti testuje nový prášek nebo jiné věci, které se musí sníst ...
Je vážně nepříjemné popisovat, co se děje v těle zvířete, které tenhle sajrajt spolklo ...


Ateď už jen malý výčet a pár obrázků

Víš, kolik zvířat je denně zabito jen kvůli srsti?




Kolik delfínů je denně chyceno a následně zabito nepozornými rybáři?



A musí k tomu všemu dojít?
Dej si to na svůj blog!!
___________________________________________________________________________
Posly SMS a Pomoz jim !!!!
Na této stránce můžeš pomoct zvířatům různými způsoby,ale nejednoduší je asi poslat DMS.
Stačí odeslat dárcovskou SMS s textem DMS OCHRANAZVIRAT na číslo 87777. Cena za SMS je 30,- Kč. Nadace na ochranu zvířat obdrží 27,- Kč.
___________________________________________________________________

Uvědomte si to!!!Oni nikomu nic neudělali a trpí!!!

Na těchto králíčkách byly testovány různé výrobky (kosmetické a spousty jiných). Dnes už nežijí. Těchto několik králíčků je jen malinká část z miliónů a miliónů zvířat, která trpí, trpěla a budou trpět kvůli testování výrobků na zvířatech.Ti králíčci nikomu neublížili a oni s nima takhle zacházejí!!!Moc trpí, to se musí zastavit!!!Tak prosím, používejte NEtestovanou kosmetiku!!!
Chcete vidět víc?? Psi, kočky, potkany, koně, opice a jiná zvířata??
Potom se podívejte sem: ZDE Ale varuji!! Je to jen pro silné žaludky!! Mě samotné to vehnalo slzy do očí.... je tam několik obrázků zvířat.. řekněme že máte rádi např. kočky... kliknete na kočku,... a zvedne se vám žaludek.. :( je to smutné a JÁ bych to testovala na Těch bezcitných lidech !"- PROSÍM NAPIŠTE DO KOMENTÁŘŮ SVÉ NÁVRHY CO PROTI TOMU DĚLAT "!
Chcete se těmto výrobkům vyhnout?? Podívejte se sem a poučte se, co kupovat a co NE.
Výrobky testované na zvířatech: ZDE
Výrobky NEtestované na zvířatech: ZDE
PROSÍM. ŠIŘTE TENTO ČLÁNEK PO INTERNETU A POMOZTE ZASTAVIT TOTO NESMYSLNÉ VRAŽDĚNÍ ZVÍŘAT!!!!


Největší dar :-(

19. února 2008 v 22:26 Smutný hezký příběhy...
Na studenou podlahu z dlaždic bílých jako sníh dopadají jednotlivé kusy oblečení. Ta černá hromádka látky, co jindy halí bělostnou kůži, teď nehybně leží, jako by zkameněla. Tiché krůčky se rozezní místností. Najednou je ticho. Dvě chodidla stojí na ledové zemi bez hnutí. Zrcadlo na stěně odráží obraz mladé dívky. Malá a drobná, tak moc zranitelná jako malé štěně. Pobledlá tvář co odráží smutkem poznamenanou realitu. Sundala si sponu z vlasů a hedvábné pramínky se jí rozeběhli dolů po zádech. Dívala se na sebe, jako by hledala něco co dávno zmizelo z její tváře. Její pohled už nebyl čistý, byl plný slz. Nenašla nic. Jen smutek a zlobu.
Odsunula prosklené dveře sprchového koutu a vstoupila dovnitř. Se zaklapnutím dveří pustila horkou vodu. Nechala kapky ať stékají po jejím těle stejně jako slzy po jejím obličeji. Schoulila se do klubíčka a jen tak tam ležela. Bičována kapkami vody, sužovaná smutkem ze ztráty. Ztratila svůj největší dar. Dávala ho vše a nikdy za něj nic nechtěla. Pak přišel ON a ona ho chtěla dávat jen jemu. Vzal si ho od ní, ale navždy. Odešel sním do říše stínů odkud není návratu.

Nevěděla jestli to jsou kapky či slzy co jí ulpěly na řasách. Vypnula vodu a zabalila se do ručníku. Teplá měkká osuška jí připomínala jeho náruč. Když procházela ztichlým bytem, pořád cítila jeho vůni co nestačila vyprchat.Na stole ležela jeho krabička cigaret, u postele se povalovalo tričko, ve dřezu hrnek od kávy z kterého rád pil a na nočním stolku jeho fotografie. Připadalo jí, že by se měl každou chvíli vrátit a bytem by se rozezněl jejich rozhovor, plný lásky vtípků a přátelství. Nepřijde už nikdy.

Otevřela jeho skříň. Z oblečení ještě nevyprchal ten parfém co nosil. Tvář se jí zkřivila smutkem a vzlyky se odrážely od stěn. Vztekle začala vyhazovat jeho věci na podlahu. Zuřila. Nenáviděla ty kteří za to můžou, že odešel.Nenáviděla jeho, že jí nevzal sebou. Padla na zem a pěstí tloukla do podlahy. Křičela, plakala, mlčela a prosila. Chtěla ho nazpět. Nevrátí se. Všimla si bílého papíru mezi jeho věcmi. Prohlédla si ho a začala číst:

"Milá Silvie.
Vím, že mi nezbývá moc času. Až najdeš tenhle dopis už tady nebudu.Musíš teď být silná. Ty jsi drahoušku. Jsi ta nejsilnější a nejúžasnější žena na světě.Budeš toho muset hodně zažít. Musíš se podívat na pyramidy, jet se potápět někam do tichomoří, jet na horské dráze a mít spoustu dětí. Vím že se ti zdá, že to nebudeš moci udělat, ale já věřím, že to zvládneš. Musíš to udělat za nás oba. Splň mi takhle všechny mé sny. Prosím miláčku.
Miluji tě. Navždy tvůj Michal.
P.S. Vracím ti tvůj dar. Já si ho uchovám ve svém srdci. Teď už je jen tvůj."

Několik hodin ležela na zemi a přemýšlela o jeho slovech. Chvíli plakala a chvíli mlčela. Když se konečně zvedla a došla k zrcadlu, viděla ženu, co dostala ten nejkrásnější dar od člověka, kterého milovala a miluje. Vrátil jí dar co potřebuje k životu. Zašeptala "Děkuji." Usmála se…….


Někdy se čekání nevyplácí

19. února 2008 v 22:22 Smutný hezký příběhy...
Byl jednou jeden ... chlapec, který se narodil s nemocí. Byla to nevyléčitelná nemoc. V 17 letech ... mohl každou chvíli umřít. Žil stále jen stáhnutý v domě, pod dohledem své matky. Jednou už toho ale měl dost, a tak se rozhodl, jednou jedinkrát si vyjít. Poprosil svou matku o dovolení a ona mu to umožnila. Když se procházel svou čtvrtí, viděl množství obchodů. Když šel okolo obchodu s hudebninami, uviděl nádherné děvče, asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled. Otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Nedíval se po ničem jiném, jen po ní. Stále více se blížil k přepážce, kde stála. Podívala se na něj a s úsměvem se zeptala: "Můžu vám nějak pomoci?" Během toho si myslel, že je to ten nejpěknější úsměv, který ve svém životě viděl. Pocítil potřebu ji políbit právě v tomto momentu. Koktavě ji odvětil: Ano, eeehhh, uuuhhh... rad bych koupil jedno CD. Bez přemýšlení vzal první CD, které uviděl a zaplatil. "Chceš to zabalit?" zeptalo se děvče zase s úsměvem. Odpověděl že ano a kýval souhlasně hlavou; ona šla dozadu a pak přišla se zabaleným balíčkem, který mu předala. On si jej vzal a opustil obchůdek. Odešel domů a od toho dne navštěvoval tento obchod každičký den, aby koupil nějaké CD. To děvče stále balilo jednotlivé CD a on si je pak vzal domů, položil je nerozbalené do šuplíku. Příliš se styděl, než aby pozval to děvče, aby si s ním vyšla. Ačkoliv už to zkoušel, nešlo mu to. Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se další den odvážil, a on se chytl za srdce a ... vyšel odvážně k obchodu. Koupil si CD a jako vždy ho dostal zabalené. Vzal CD a když se ona nedívala, rychle ji nechal na pultu lístek se svým telefonním číslem a vyběhl z obchodu ven.
...Crrrrrrr!!!
Matka zvedla sluchátko: "Ano?", byla to ona, ptala se na jejího syna; matka naprosto zničená začala plakat a řekla: "Ty to nevíš? ... Včera zemřel."Bylo příliš dlouho ticho, až na pláč matky, který se ve sluchátku ozýval. Později vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si jej připomněla. Rozhodla se začít s tříděním jeho věcí. Otevřela šuplík a k jejímu překvapení se tam tyčily hory CD, které nebyly ani rozbalené. Byla zvědavá, bylo tam tolik k vidění a ona se nemohla udržet: Vzala jedno, sedla si na postel a začala rozbalovat CD a našla u něj přiložený i kus papíru. Matka ho vzala do ruky a začla číst. Stálo na něm: "Ahoj!!! Jsi fakt milý, chtěl by sis se mnou někdy vyjít? Mám tě ráda ... Sofia." S hlasitou emocí otevřela matka ještě jedno CD a i z něj vypadl list papíru, jako ze všech balíčků ... na všech bylo napsáno to samé.